Ložisko Koněprusy

Ložisko Koněprusy je tvořeno plochou synklinálou protaženou ve směru Z-V. Je tvořeno velice kvalitními koněpruskými vápenci. Ty vznikaly před cca 410 milióny let v období starších prvohor zvaném devon v době, kdy se dnešní koněpruská oblast nacházela v oblasti rovníku a v mělkém moři zde rostl korálový útes. Zde měl útes všechny podmínky potřebné k přežití. Mělké, prosvětlené moře, čistou vodu okysličovanou neustálým vlněním a jen velmi málo kolísající teploty. Občasné mořské bouře a vlnobití rozbíjelo a odnášelo schránky mrtvých obyvatel útesu do klidnějších oblastí, kde sedimentovaly s úlomky skal a vápenným pískem a výrazně se tak podílely na vzniku vápenců. To je hlavní důvod, proč koněpruské vápence obsahují takové množství zkamenělin. Místy jsou koněpruské vápence tvořeny téměř výhradně zkamenělými schránkami. Tento podmořský ráj zde trval několik miliónů let a zanechal nám ložisko vápence mocné místy až 300 m.

Podloží ložiska je tvořeno šedými vrstevnatými kotýskými vápenci, které jsou pro svůj vysoký obsah křemíku pro výrobu vápna nevhodné.

V nadloží ložiska leží načervenalé až rudé suchomastské vápence, které byly těženy v blízkém Červeném lomu pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu.

Ložiskem probíhá několik kalcitových žil o mocnosti od několika cm až do 8 m (velká kalcitová žíla otevřená na 3. a 4. etáži lomu VČS-východ). Tyto žíly mají dominantní směr SSV-JJZ, místy až SSZ-JJV a jejich okolí bývá často dolomitizováno. Kromě kalcitových žil mají z hlediska tektoniky význam i tzv. neptunické žíly. Ty dosahují mocnosti od několika cm až po 100 cm a jejich nejčastější směr je V-Z či ZJZ-VSV.

Na kvalitu ložiska má také negativní vliv zkrasovění. Výplň krasových dutin je tvořena převážně křídovými, silně písčitými sedimenty a mladšími jílovými sedimenty.